Všechny barvy vína

Bílé, červené, růžové, oranžové... Myslíte, že víte o barvách vína všechno? Barva je totiž jedním z velmi důležitých parametrů, která ovlivňuje celkové vnímání tohoto božského moku. 

Obecně je potřeba říct, že až na výjimky se barva v hroznech vyskytuje ve slupkách a právě z nich se pak dostává do výsledného vína.  Při procesu výroby tedy záleží především na tom, jak dlouho je hroznová šťáva v kontaktu se slupkou. Ostatně, pojďme si to vysvětlit podrobněji - a třeba u rovnou u pohárku vína z našeho e-shopu. 

Bílé víno

Hrozny na bílá vína mívají slupky zelenkavé, žluté a někdy dokonce až růžové. Při výrobě bílých vín se většinou se slupkami nepracuje vůbec a nebo probíhá ležení a případná fermentace se slupkami jen po velmi krátké časové období a tedy se barvy z nich do vína nijak intenzivně  nedostávají. Proto se u bílých vín setkáváme se všemi odstíny zelené či žluté barvy, někdy s odlesky do zlata či slámova. Pokud je barva bílého vína intenzivněji žlutá nebo jde do růžova či oranžova, může to být způsobeno právě ležením na slupkách v řádu hodin až dnů nebo také použitím sudu. Ochutnejte třeba tradiční pálavskou odrůdu bílého vína - Ryzlink vlašský a rovnou ten náš z trati Ořechová hora.

Oranžové víno

Oranžová vína leží se slupkami delší čas, v řádech týdnů až měsíců a tedy barva ze slupek je pak ve víně daleko výraznější. My se z oranžových vín věnujeme výrobě kvevri, kdy fermentace a následný kontakt ze slupkami probíhá 6 - 8 měsíců. Nejlépe se pro vystižení této barvy asi hodí slovo jantarová. Tato vína vyrábíme jako přírodní produkt. Do výroby zasahujeme co nejméně, fermentaci necháváme běžet úplně až do sucha a vína mají často zbytkový cukr kolem 0,1 g/l. Také je nefiltrujeme ani nečiříme. Na první doušek jsou zvláštní a jiné, ale určitě stojí za to jim dát šanci - třeba kvevri cuvée Burgunder z Chardonnay a Rulandy šedé. 

Růžové víno

Na růžová vína se používají hrozny modré. A protože už jste zkušení, tak už asi víte, že ležení a fermentace se slupkami bude probíhat v řádu hodin až dnů. Ve slupkách jsou kromě barviv i taniny, které máme rádi především u vín červených. Ale pokud by jich bylo v růžových vínech moc, tak by výsledá chuť mohla být nepříjemně hořká, což nechceme. Vychytat barvu u růžových vín, tedy optimální dobu ležení, může být častokrát opravdu umění. Vyzkoušejte rovnou třeba naše Frizzanté Kienberg se svěží chutí drobného ovoce. 

Červené víno

Hrozny na červená vína musí být opět modré. Fermentace a následné ležení trvá dny, týdny až měsíce. Vždy podle toho, jaký chceme výsledný produkt. A protože během fermentace se uvolňuje oxid uhličitý, který slupky nadnáší, je také potřeba kontakt mezi šťávou a slupkami neustále obnovovat promícháváním. V tomto případě doporučujeme ochutnat naši Frankovku 2020, která zrála v dubovém sudu. 

Klaret, Dornfelder a další výjimky

Samozřejmě, možná znáte klaret - tedy bílé víno z modrých hroznů. Hrozny se lisují okamžitě, aby neležely na slupkách, ve kterých je barvivo a výsledkem je žlutozelenkavá šťáva s lehkým nádechem růžové.  Nicméně, pokud bychom vzali odrůdy zvané barvířky (tedy modré), které mají barvu i v dužnině, klaret z nich nedostaneme. V tomto případě by šlo o vína zvaná Neronet, Rubinet nebo Dornfelder.

Tak teď už vás nikdo na nic nenachytá, protože o barvě vína už víte snad všechno. 

Lenka